Průzkumy uvádějí, že Putinovi vzrostla od zahájení agrese podpora z cca 70 na 80 procent. Toto si vykládáme tak, jak jsme zvyklí – tak jako podpora tomu či onomu politikovi nebo politické straně. Jako autentické vyjádření postojů lidí, kteří mají dostatečně široký a bezbariérový vějíř kvalitních (a ovšem i méně kvalitních) informací a faktů. Kteří jsou aspoň v jakési míře zvyklí kriticky vyhodnocovat a kriticky myslet, a kteří jsou ZVYKLÍ na to, že mají vždy velkou šíři volby. Jsou zvyklí vybírat, zvyklí volit, tedy i zvyklí vyhodnocovat.
Jiná planeta
Pokud ale tuto naši zkušenost (a představu „jak věci fungují“) roubujeme na Rusko, dopouštíme se omylu. V Rusku se nejenom nepěstuje kritické myšlení, nejenom není reálná možnost volby (jen „Putin“ a „nic/nikdo“), ale naopak státní moc usiluje o pravý opak. Vykořeňuje kritické myšlení, zadupává možnost volby do země, vytlačuje jiné názory nejenom na okraj, ale i do ilegality. Máš jiný názor na naši „vítěznou speciální operaci na Ukrajině“ než vládnoucí moc? Do vězení s tebou!
Tohle je něco, co naprosto neznáme. Co jsme zde sice vlastně též měli, ale od doby i myšlenkové nesvobody uplynulo už několik desítek let. Připomínám, že dnešní nesvoboda v Rusku je podstatně vyšší než u nás na sklonku období, kterému říkáme totalita. A vládnoucí moc neustále přitvrzuje. (Domnívám se též, že toto je i jedna z výrazných příčin vojenských neúspěchů Ruska, tedy vojensky naprosto dominující mocnosti, ve válce s Ukrajinou).
My jsme už zvyklí své názory a postoje dávat najevo veřejně a nahlas. (Stále ne všichni, vlastně tu ty „ruské“ pozůstatky jsou taky dobře patrné a docela silné). Víme že to je naše právo a náš výdobytek, děláme to rádi. Víme že tím, například u voleb, měníme zemi. V Rusku ale toto postrádá smysl. Proč by vůbec měl někdo říkat na něco svůj názor, když se stejně nic nezmění a akorát se může dostat do problémů? Myslím, že to je docela plasticky vidět i z publikovaných rozhovorů s běžnými Rusy ohledně války na Ukrajině.
Irelevantní průzkumy
Tím nechci říct, že Rusové jsou vlastně proti Putinovi a proti válce. Určitě nemalá část zcela jistě podlehla masívní propagandě, že je to vlastně boj proti nacistům, kteří se snaží Rusko zničit a že to tedy je vlastně jakási záchranná válka či co. Soudím ale, že tyto průzkumy vlastně o ničem moc nevypovídají. Nemůžete zkrátka dělat průzkum na téma „Jaké jídlo je vaše nejoblíbenější“ u člověka, který celý život nejedl nic jiného než rajskou s knedlíkem. Ať odpoví jakkoli, odpověď nemá žádnou hodnotu.
Samozřejmě z toho vyplývá jedna nepříjemná skutečnost, ale vlastně i jedna spíš dobrá zpráva. Nepříjemné je to, že si vůbec nemůžeme dělat iluze, že lid Ruska povstane a své gaunerské vládce svrhne. Neudělal to nikdy, neudělá to ani nyní; počká si až jak se to semele nahoře a pak se zařídí. Ale naděje pak spočívá v tom, že pokud by měl vůdce padnout, nebudou jej Rusové moc bránit – prostě přijmou novou realitu, trpně a pasívně, tak jak berou tuto. Nebudou jej ani svrhávat – ale ani oplakávat.
Pro demokratický svět z toho vyplývá, co má dělat – a co ostatně i dělá, akorát by mohl ještě výrazně intenzivněji. Pomoci Ukrajině vyhrát a pomoci Rusku se zhroutit.