České dráhy jednají o koupi Leo Expressu, potvrdil ministr Havlíček.
Pomóóc! Nééé! Mamíííí!
To vždycky po dvou dnech bez průserů skromně zadoufám, že se tam někde probouzí rozum a racionalita… a zas nic. Tohle je tak kolosální hloupost, že koupě ČSA je proti tomu brilantním strategickým tahem. Důvody uvádím dále.
1. Stát v posledních letech cíleně, záměrně, strategicky pouští na železnice konkurenci, aby došlo ke zvýšení pestrosti i kvality nabídky. A teď ji chce zase dramaticky snížit (významní konkurenti jsou všehovšudy tři). Je to jako postavit dům a zase ho zbourat.
2. O tom že Leo Express není ani náhodou strategická firma se snad ani nemusíme bavit. Leo Express má 1,46% trhu, podíl stagnuje, spíše klesá (byl dříve vyšší). Tedy ani význam pro České dráhy (88% trhu) není viditelný.
3. Leo Express je dlouhodobě ztrátová firma. To není výčitka, dělají co mohou, podnikání v osobní železniční přepravě je prostě těžké. Proč si mají České dráhy (zrovna oni!) uvazovat na nohu další kouli?
4. Pokaždé když má přejít nějaká firma do vlastnictví státu (zde prostřednictvím státního podniku), je potřeba se zeptat: a má o tu kupovanou firmu zájem někdo jiný? Pokud ano, za kolik? Pokud ne, proč ji tedy má kupovat stát? Jak se určí cena, když není žádná konkurenční nabídka?
Samozřejmě že se na to najme nějaká věhlasná konzultační firma, která za pomoci složitých vzorečků a množství bulharských konstant vyřkne hodnotu Leo Expressu. Od toho tu přece tyhle firmy jsou!
5. Je velmi pravděpodobné, či spíše jisté, že i ve střednědobém výhledu (jednotky let) poklesne objem osobní dopravy, a to ve všech prostředcích kromě individuální. (Pokles ekonomické aktivity a opatrnost lidí se opět začlenit do davů a front. Virus nás jen tak neopustí). Dopravci tak budou mít přebytečnou kapacitu, v technice i v personálu. Je kontraproduktivní si svou kapacitu (z pohledu ČD) zvyšovat kupováním nějaké firmy.
6. Tento důvod je vůbec nejsilnější. Ekonomika narazila do zdi. Příjmy státu se mohou propadnout o 20% (propad příjmů státu je v krizích násobně větší než propad HDP), výdaje státu narostou (podpora v nezaměstnanosti, sociální opatření, nárůst výdajů ve zdravotnictví atd). Budou se muset dělat úsporná opatření a škrty, ať nás vláda přesvědčuje jak chce, že ne. Přijde to a dále to ublíží ekonomice. Je možné, že se dá částečně z krize „vyinvestovat“, ale chytrými investicemi, které zvýší zaměstnanost a vytvoří přidanou hodnotu. Ne koupěmi firem – akvizice není investice, to je potřeba asi opakovat pořád dokola. Když se vyhodí peníze na kraviny, nezbude na podstatné věci.
7. Jestli se potvrdí, že za tím vším jsou zase snahy sem dostat čínského výrobce vlakových souprav, tak je to pochopitelně ještě horší – tedy namísto prostého diletantství je to zlá vůle a čin ve prospěch cizí země, nikoli vlastní. Navíc v době, kdy budeme horko těžko zachraňovat ekonomiku země.