Škola s mačetou reloaded

Něco vykutaných střípků k učňáku Ohradní, kde došlo nedávno k útoku mačetou žáka na učitele a jeho zabití.

To je ta škola, o které p. ministr píše, že „ta škola je řízena dobře / ta škola funguje dobře / nevykazuje žádné abnormální problémy“.

Citujeme pana ředitele Dvořáka, který je navíc předsedou asociace učňovských škol (!):

„Když najdu v šatnách vajgla, tak obejdu dílny a všem řeknu: „Pánové, jestli ještě jednou uvidím něco takového, čím hrubě porušujete školní řád, tak okamžitě, bez pardonu, vás vyloučím ze studia.““

V otevřeném dopise požádal ministryni, aby proces vyloučení nebyl ve správním řádu, a problémový žák tak mohl být vyloučen „během půl hodiny“.“ (čtu-li správně, najde vajgla, zajde do dílen, vyloučí partu učňů na minutu pro výstrahu ostatním).

„Věřím, že proto, že se snažíme být přísní a spravedliví, se nám daří kázeň a příjemnou atmosféru udržet,“ řekl Dvořák.“ (maximální přísností vede školu k příjemné atmosféře, jak ostatně dokládá i útok mačetou, zřejmě od přebytku radosti z příjemné atmosféry)

„Naše vyloučila asi 45 žáků. Ne všichni museli odejít kvůli šikaně, ale třeba kvůli absenci, nerespektování řádu atd.,“ dodal Dvořák. (škola má 320 žáků, tedy pokud ročně vylučují 45, tak během absolvování čtyřletého oboru 180, jinými slovy učeň má více jak 50% šanci že bude vyhozen, což je jistě další faktor navození příjemné atmosféry.).

K učilišti s příjemnou atmosférou se vyjadřuje česká školní inspekce:

„Už před dvěma lety totiž inspektoři upozorňovali, že učilišti chybí správně nastavený systém výchovného poradenství nebo vůbec dohled nad kvalitou vzdělávání.“

„Již tehdy Česká školní inspekce konstatovala, že podpora je těmto žákům v SOU Ohradní poskytována pouze neformálně výchovnou poradkyní ve spolupráci s dalšími pedagogy, že chybí jakákoli systematická práce v oblasti strategie prevence školního neúspěchu, chybí cílené snahy o zlepšení vzdělávacích výsledků žáků a o jejich podporu, chybí vyvozování konkrétních závěrů a přijímání konkrétních opatření v oblasti podpory žáků ohrožených neúspěchem.“ (ale zas je tam kázeň, tvrdí p. ředitel, a kazeň je to hlavni soudruzi a kazeň musi byť).

„Ředitel SOU Ohradní Karel Dvořák nechtěl komentovat kritiku ze strany České školní inspekce. Podle něj se až příliš zapomíná, že se všechno odvíjí od žáků a jejich zájmu o vlastní vzdělávání.“ (Tož jasně. Největším problémem škol jsou žáci. Kdyby se jich školy zbavily, bylo by po problému. Na SOU Ohradní se jich dokáží zbavit přes 50 %, ale kdyby byla možnost vyhodit na minutu, tak by se to procento mohlo i zdvojnásobit, a bylo by po problému!)

„Byli jsme obcházeni v mnoha ohledech, ředitel za našimi zády měnil známky na vysvědčení (…) před dvěma lety byla škola vyhlášena jako nejhorší v Praze,“ říká bývalý pedagog, který nechce být jmenován.

Ze zprávy České školní inspekce: „Ve všech indikátorech hodnotících výuku dostala SOU Ohradní nejhorší známku. Tu inspektoři přitom udělují výjímečně.“

Já vím, že to není lehké. Ale postoj ředitele, který je navíc předsedou asociace učňáků, že za vše můžou žáci a hlavní je kázeň a možnost vyhazovu na minutu, vede pak v důsledku přesně k tomu, co ukazuje studie PISA o společenském statusu absolventů učňáků (viz graf níže): jsme jedni z nejhorších v Evropě.

Protože pokud je škola založená na „tvrdém přístupu“ k žákům, s neustálou hrozbou vyhazovu či dalších kázeňských trestů, pokud ředitel opakovaně udává, že hlavním problémem školy jsou žáci (tedy veřejně je dehonestuje a ponižuje – a bohužel věřím, že se tento přístup promítá dále i do výuky, do denní praxe školy), jak mohou ze školy vyjít mladí lidé s dobře vybudovanou osobní integritou, sebedůvěrou, samostatností, vírou ve vlastní úspěch v praxi i v životě, dobře na něj připravení?

Pokud se jim říká – a myslím že to ředitel školy ve svých vyjádřeních naznačuje, aniž si to možná uvědomuje (což je o to horší – považuje to za samozřejmost a ani nemá potřebu to skrývat) – že žáci na učňácích jsou podřadná sorta lidí („Žáci v mnoha případech nejsou ochotni dělat byť minimum pro to, aby zdárně zakončili zvolené studium“, tedy paušálně je odsoudí jako v podstatě jakýsi lidský plebs a odpad, se kterým se vlastně moc dělat ani nedá), tak tomu v důsledku i BUDE. Vždyť na tu školu nastupují ještě nezformované děti ve věku 14-15 let, a pokud se jim další tři roky dává v „dílnách“ a jinde neustále najevo, vysloveně nebo podprahově, že z nich stejně nic pořádného nebude, tedy ubijí v nich zbytky sebevědomí a pozitivního přístupu, tak z nich pak v životě fakt nic nebude.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *