Byl jsem dnes (poprvé) v Otázkách Václava Moravce. Trošku to bylo sólo paní ministryně a nechci vám brát hodinu života sledováním, tak tady je summary toho co jsem vnímal jako nejdůležitější:
1) Cca měsíc po prvním ohlášení zvýšení deficitu následuje další, a to na 300 mld. (Klidně se vsadím že to není poslední navýšení a že přijde ještě jedno o dalších cca 100 mld, možná i dvě. Vrchní sekač státního dluhu Kalousek bledne závistí – za něj byl rekord všech rekordů ve výši 179 mld).
2) Ministryně financí výslovně uvedla, že „nebude škrtat“, tedy že nebude zvyšovat výdaje státu nad to co je schválené. Považuju za chybu z logiky věci se k tomu takto stavět. Stát má určitý paklík peněz k utrácení a musí s nimi zacházet „co nejlépe v dané situaci“ (která je letos dramaticky změněná). Tj. není vhodné se držet starého rámce jak klíště, ale podívat se, kde se dá ušetřit, protože jinde jsou ty ušetřené peníze potřeba dvojnásob lépe. Pokud vláda ze strachu o propad popularity nebude chtít někde hledat úspory (tj. škrtat), a bude chtít jenom rozdávat, tak ten schodek půjde ještě do větší hloubky. Tedy pokračující populismus a ohled na voliče nás může dovést do větších problémů s dluhem než je nutné.
3) Ministryně financí opakovaně uváděla termín „zapnutí ekonomiky“, jako kdyby ekonomika byla vysavač nebo mixér na ovoce. Tak to není. Ekonomika je poškozená a bude se opravovat. Jsou jistě spáchané i nevratné škody (krachy firem, domácnosti do dluhů atd). Jsou narušené „dodavatelské řetězce“, globální obchod je v problémech, lidé jsou nervózní a zastavují utrácení. Mám pořád pocit, že je na druhé straně představa, že se jednoho krásného dne sundají roušky a všechno pobeží jak dřív, nepoběží. Nejsem si jistý jestli vláda toto dobře vnímá; snažil jsem se na to v diskusi poukázat, že ekonomika není žádné ON/OFF na tlačítko.
4) Ještě co jsem uváděl k poškozené ekonomice. Cca půlka HDP závisí na exportu, a ten se propadne na delší dobu než pár měsíců. Nic s tím krátkodobě nenaděláme, tohle nemáme ve svých rukou. (Dlouhodobě ano, ale dlouhodobě znamená desítky let). Už tohle nás poškodí se všemi důsledky – nezaměstnanost, pokles výběru daní, pokles příjmů státu, vzestup nákladů státu. Pak je tu domácí spotřeba, která tvoří zhruba druhou půlku ekonomiky. Ta se po odstraňování restrikcí začne zvedat z prachu, ale leckteré firmy se už nezvednou vůbec. Řada restrikcí bude navíc trvat dlouho (velká shromáždění – velké akce v kultuře, sportu například), ostatní věci pojedou ale budou tam „opatření“, která můžou znamenat omezení. Takže ani tohle nenaběhne zas na 100% výkon. Jsem přesvědčený že slabý ekonomický výkon se vším co s tím souvisí (zaměstnanost, výběr daní, celková prosperita, optimismus, investice…) bude i v roce 2021, nejen letos.