Toto je velice důležité.

Současná vláda vytvořila hospodaření státu s obřím strukturálním deficitem. Co to znamená? Že je vcelku jedno jestli ekonomika prosperuje nebo ne: hospodaření českého státu je nastaveno tak, že bude sázet rok co rok sekeru 350 miliard. Přes to, že prognózy na dobu po Covidu jsou dobré (nastartování rychlého růstu „vyhládlé“ ekonomiky), neumíme ani za skvělých dob hospodařit jinak, než že stát vybere 10 korun, ale utratí 13.

Ty tři koruny (350 miliard) ročně přitom nebudou vydány na něco, co se nám v budoucnu vrátí – například na všestrannou modernizaci země. (Investujeme velmi málo, navíc obvykle z evropských peněz, na které tak rádi nadáváme a které postupně vyschnou). Jsou to peníze běžné provozní spotřeby – chcete-li je takto označit, jsou projedené. Nic po nich nezbude.

Tabulka (jsou to oficiální odhady ministerstva financí, ne nějaké disentní výpočty!) prozrazují, že vláda nemluví pravdu, když říká že současné schodky (-350 a -522 mld) jsou způsobeny Covidem. Jen z části – z té menší. Z výrazně větší části je to strukturální manko. Prognózy na dobu, kdy se už nebudeme moci vymlouvat na Covid, ji ji ze lži jednoznačně usvědčují: tato vláda neumí hospodařit. Je neumětelská a populistická zároveň.

Aby nebylo špatných zpráv dost, je potřeba uvést, že Česká republika má další dluh, tzv. vnitřní dluh, vnitřní zanedbanost, kterou musíme napravit, jestli chceme progresovat. Konkrétně:

  • dostavění aspoň základní dálniční a navazující sítě, opravy silnic a mostů z havarijních stavů: odhad cca 250 miliard
  • modernizace železnice na aspoň evropský průměr, zejména stavba vysokorychlostních tahů: 300 miliard
  • vnitřní dluh školství: spočítali v CERGE na 400 miliard- nutná energetická tranzice (a dávám teď stranou zda jádro, obnovitelné zdroje, úspory, všechno dohromady…): 300 miliard
  • a další věci, které neumím vyčíslit, ale jsou to taky bambiliardy: „uzdravení“ krajiny, zejména zemědělské. Boj se suchem a vůbec s dopady klimatických změn včetně devastace lesů. Humanizace sociálních služeb, důstojné stárnutí. Transformace výrobního průmyslu na Industry 4.0. Digitalizace a zvýšení kvality i efektivity státu. A tak dál.

Co čeká příští vládu? Z výše uvedeného až mrazí. Přebere zemi se strukturálním (opakujícím se, nevyhnutelným) mankem, zanedbanou po této vládě neumětelů, blížící se rychlým tempem k tzv. dluhové brzdě, tedy ke stavu, kdy nám ZÁKON uloží schvalovat nejhůře vyrovnané rozpočty – nejhůř černou nulu.

Tato tabulka je nejpřesnější a nejpravdivější vysvědčení vládnutí této vlády a prezidenta Zemana. Zapomeňte na kauzy, kterých je požehnaně – to jsou pořád jenom jakési drobné. Tohle je skutečné dědictví této vlády. Pravděpodobně žádná vláda v historii země nedostane při svém startu do vínku takto nevábný stav země.

„Deficit je ztráta. Kdyby mě někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodím“, nechal se slyšet (v roce 2011) Andrej Babiš na besedě se studenty VŠE.

Už mu někdo řekl co by měl neprodleně udělat?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.