Skvělá infografika ukazující hloubku ekonomického propadu při epidemii – zde v případě USA, ale ono to u nás a v dalších zemích s tvrdými opatřeními může být ještě horší.
Hlavní zjištění:
– pár vítězů, ale hrozně moc poražených
– Cestovní ruch úplně zmizel: aerolinky cca -90 %, hotely -85 %, cestovky -85 %, půjčovny aut -80 %. Je to oblast zaměstnávají obrovské množství lidí: globálně 400 miliónů (!!), jednoho z devíti lidí na planetě živí cestovní ruchání.
– Restaurace (přitom v USA nejsou ještě všude zavřené): kvalitní -85 %, až po fast food -40 %. Rostou rozvážkové služby +50 %
– Zábava: kina skoro -100 %, veškerá další zábava prudký pokles, vzestup jen u hudebního streamování cca +20 %, videostreaming +40 %, gaming 70 % (ten gaming je dost vypovídající o tom co se děje)
– Veškeré kamenné nakupování je dole -40 až -90 %. Retail představuje obrovskou část ekonomiky, tj. výpadek v tržbách, vybraných daních, zaměstnanosti je masivní.
– Online nakupování roste, ale nevyvažuje pokles retailu. Nejvíc rostou online potraviny, logicky, cca +80 %. Ale z malých čísel.
– Zdraví: paradoxně i zde je pokles cca -30 %, nejvíc ale „fitness“ oblast, kde je to -75 %
Z článku je vidět, že krize zasahuje systémově celá odvětví. Systémově znamená, že není úniku, že to není čištění o neduživé hráče, všichni jdou úplně na kost. Už poklesy při poklesech o 10% se kácí firmy jak kuželky, protože jedou na doraz. Tady to jde o 80-90%, tedy „zu Grund“; tržby jsou zanedbatelné a zůstávají náklady. Tohle nelze vydržet dlouho.
Proč nemáme podobná data u nás? Už jsem to jednou psal, musím opakovat: jak má vláda reagovat a ladit opatření, mezi „Scyllou ekonomického krachu a Charybdou úmrtí lidí“, když nemáme přesná data? Emotivní, ad hoc a nutně diletantská rozhodování typu „otevřeme hobbymarkety, ale ne knihkupectví“ – podle jakých kritérií, když nemáme žádná čísla? Proč se otevírají velká centra se stovkami lidí uvnitř a ne malé krámky v periferiích země? Protože je někdo něčí kamarád a lobby zatlačila? Unihobby otevřeno, IKEA ne? (IKEA totiž nepatří kamarádovi kamaráda. Možná jsem zbytečně paranoidní, pardon).